Eliminujme narušování vzdušných prostorů
Evropský akční plán pro případy narušení vzdušného prostoru
Zdroj: EUROCONTROL
Narušení vzdušného prostoru je hlavním provozním nebezpečím, které vzniká v důsledku rozdělení vzdušného prostoru do různých tříd a struktur, s nimi spojených postupů a společného využívání tohoto prostoru různými kategoriemi uživatelů – často s různými cíli, požadavky a schopnostmi.
Porušení předpisů není v rušných evropských vzdušných prostorech vzácné a bez rychlého zásahu řídících letového provozu a pilotů by mohlo vést ke ztrátě rozstupu nebo dokonce ke srážce letadel za letu. Vzhledem k závažnosti této hrozby a potřeby zajistit bezpečné využívání vzdušného prostoru a udržitelný rozvoj obchodního, vojenského a všeobecného letectví v krátkodobém, střednědobém a dlouhodobém horizontu, se tyto zúčastněné strany v oblasti letectví v Evropě shodly, že by měla být přijata koordinovaná opatření ke snížení tohoto rizika.
Zdroj: European Central Repository for Aviation Accident and Incident Reports.
Do češtiny přeložil Daniel Dittel.
Počátky
První akční plán byl iniciován v roce 2006 a byl vyvinut s podporou organizací zastupujících uživatele vzdušného prostoru, poskytovatele služeb a vojenské orgány. Tento plán představuje soubor opatření ke zvýšení bezpečnosti a poskytuje návod, jak jej co nejlépe implementovat. Tento soubor byl částečně přijat v celém evropském leteckém průmyslu.
Pokračování
Deset let po spuštění tohoto plánu je problém narušení vzdušného prostoru stále aktuální. S dále se rozvíjejícím leteckým průmyslem, který zaznamenal zvýšený provoz ve všeobecném i komerčním letectví a flexibilní využití vzdušného prostoru (FUA) armádou, se změnilo i prostředí (např. evoluce letové informační služby, implementace kanálů s dělením po 8,33 kHz či rychle rostoucí profesionální i rekreační provoz dronů).
Všechny výše uvedené prvky a otázky vyžadují vypracování dalšího akčního plánu na snížení rizik a zlepšení bezpečnosti v časovém rámci 2020–2030.
Analýza údajů dostupných z řady různých zdrojů ukazuje jasné trendy. K většině případů porušení dochází v TMA či CTR a většina zahrnuje GA piloty létající podle VFR. Většina případů nastává kvůli problémům týkajícím se navigace či plánování, kvůli rozptýlení v kokpitu a/nebo potížím při řešení neočekávaných povětrnostních podmínek.
Hlášení narušení vzdušného prostoru je od roku 2017 podle nařízení (EU) č. 376/2014 povinné. Je tedy pravděpodobné, že to přispělo k nárůstu hlášených případů od té doby, ačkoli přesný dopad je obtížné posoudit.
Zaměření na 3 hlavní rizika
Tři hlavní hrozby, které vyplývají z narušení vzdušného prostoru, jsou:
⚠️ Srážka letadel za letu
Nejhorší scénář, kterému však může zabránit důsledná spolupráce všech odvětví v letectví.
⚠️ Sblížení letadel pod minimální rozstupy
Snížení rozstupu by mohlo mít řadu důsledků, např. ztráta kontroly nad letadlem kvůli vlétnutí do turbulence v úplavu či prudké vyhýbací manévry a hrozící zranění cestujících nebo posádky.
⚠️ Narušení plynulosti provozu
Zejména v přetíženém řízeném vzdušném prostoru existuje potenciál pro významné zvýšení pracovní zátěže řídících a pilotů (např. go around a z toho plynoucí změna pořadí letadel na přistání a výsledné přetížení frekvence).
A co neřízené prostory? Ačkoli lety VFR ke vstupu do vzdušného prostoru třídy E nepotřebují povolení, i v takových vzdušných prostorech dochází k vážným incidentům mezi lety VFR a IFR, a to především kvůli principu „vidět a vyhnout se“, který je často jedinou formou zabránění srážky.
Roste také výskyt narušení vzdušného prostoru bezpilotními letadly (drony). Rychle se rozvíjející trh s drony – zejména potenciálně drtivý nárůst v oblasti logistiky – znamená, že opatření k řízení bezpečnostního rizika narušení vzdušného prostoru musí také brát v úvahu tento vznikající fenomén. Vzhledem rychlému rozvoji však zatím není možné posoudit potenciální dopad použití dronů na riziko narušení vzdušného prostoru.
Doporučení pro uživatele vzdušného prostoru
Čím můžeme jako uživatelé vzdušného prostoru pomoct?
Posílením zkoušky odborné způsobilosti pilotů nad rámec jednoduchého ovládání letadla, aby zahrnovaly kontrolu navigačních a komunikačních dovedností.
Zlepšením povědomí pilotů o riziku narušení vzdušného prostoru.
Kontaktováním FIS (např. Praha Information), kdykoliv je k dispozici.
Pravidelnou aktualizací databáze GPS.
Vylepšením možností předletového briefingu.
Inovativním a motivujícím školení pro piloty všeobecného letectví.
Implementací programů výměny znalostí a zkušeností mezi letovými provozními službami a uživateli vzdušného prostoru.
Zhodnocením obsahu výcviku soukromých pilotů a zajištěním lepšího zaměření na komunikaci.
Zajištěním odpovídající odbornosti leteckých instruktorů, zejména pokud jde o navigační a komunikační dovednosti.
Plánováním náhradních tras pro lety VFR pro případ nevpuštění do vzdušného prostoru nebo zhoršujícího se počasí.